2003

     Do rekonstrukce objektů jsme se vrhli v červenci. Jako každá „správná“ rekonstrukce i ta naše započala uzamčením obou objektů. U řopíku jsme to měli jednoduché, tam jsme pouze dodali zámek. U srubu jsme nejdřív museli osadit mříž do vchodu a zazdít otvory po vytržených střílnách hlavních zbraní. Na rozdíl od většiny jsme nezůstali jen u uzamčení, ale už v srpnu a září jsme se věnovali vyklizení nepořádku a čištění okolí objektů od větví a křovin. Dalším počinem bylo zastřešení šachet pro zvony a kopuli, kterým jsme rekonstrukční práce pro rok 2003 ukončili.

2004

     Na jaře jsme začali řešit odvodnění srubu. Alfou a omegou všeho bylo nalezení odtokové trubky z OMS a trativodu. Obojí bylo zdárně objeveno a v červnu byla postavena provizorní revizní šachta. Na řopíku jsme očistili venkovní kovové části a natřeli je základovou barvou. V létě jsme se věnovali zřízení něčeho, co jsme tehdy naivně nazývali „expozice“. Jako „výstavní síň“ byla zvolena střelecká místnost. Po vybílení stěn a natření oplechování jsme začali dodávat exponáty stylem „co dům dal“. Inu skromné začátky vyvažované nadšením. Abychom si užili i letního slunce, rozhodli jsme se odkrýt stropní desku řopíku a opravit zához, což všichni zúčastnění odnesli spálenými zády. Na podzim jsme s příchodem deštivého počasí zjistili, že izolace na zvonových šachtách propouští vodu a tak jsme rok 2004 uzavřeli opět na střeše srubu.

2005

     První skutečně rekonstruovanou místností ve srubu byla místnost vchodové střílny. Po nutné opravě omítek byla místnost kompletně vybílena. Dalším krokem bylo očištění zadní pancéřové desky, nový šedivý nátěr, vyčištění závitů pro montáž posuvného uzávěru střílny a v červenci osazení uzávěru. Na řopíku se podařilo pouze osadit poválečné pancéřové dveře a dodat uzávěry střílen.

2006

     Od května do července probíhala rekonstrukce místnosti krycí střílny vchodu. V místnosti byly opraveny a nabíleny omítky, všechny kovové prvky v místnosti byly natřeny barvou. Řopík prodělal ozdravnou kůru exteriéru. Po nutné opravě venkovních omítek získal šedivý nátěr, střílny byly natřeny černou barvou. Na srubu po podzimních deštích opět proběhla oprava krytiny zvonových šachet.

2007 – 2008

     V tomto období nedošlo na objektech k výraznější činnosti. Dílem vinou nedostatku finančních prostředků a dílem kvůli nestabilní účasti členů klubu. Zřejmě se nám někde na objektu usadila „ponorka“ – jak už se to tak někdy stává.

2009

     „Ponorka“ byla objevena počátkem roku při čištění přepadu OMS a tím samým otvorem vykázána ze srubu. Od té doby jde všechno lépe a veseleji. Rekonstrukce pokračovala vybílením místnosti pod pravým zvonem, místnosti krycí střílny hlavních zbraní a skladu munice pro 4cm pevnostní kanón vz. 36. Hlavní práce v tomto roce se ovšem soustředili na řopík. V květnu jsme natřeli prostor vchodu černou barvou, byla obroušena a natřena mříž ve vchodu. Vzhledem k druhému dechu, který jsme chytili, obětovala část členů kus své dovolené a v červenci vyhlásila prodlouženou týdenní brigádu. Brigáda se nakonec protáhla na čtrnáct dní, protože při pohledu na práci, která za námi zůstávala, se nikomu nechtělo pryč a tak byl „průzkum opevnění na Moravě“ odsunut na neurčito. Díky tomu jsme se mohli pustit do časově náročnějších akcí. Během dovolené byla z řopíku demontována poválečná mříž a nahrazena repasovanou původní mříží vz. 37 a uvnitř řopíku jsme začali budovat rekonstrukci výdřevy. Kvůli vnikání vlhkosti do objektu bylo nutné opravit izolaci na stropní desce, takže proběhla operace „drn dolů – položit lepenku – obnovit zához. Dalším krokem byla oprava venkovních omítek z roku 2006, která byla provedena omítkovou směsí a ukázala se jako nevyhovující. Proto přišlo na řadu kladivo a drátěný kartáč, aby udělali místo pro poctivý beton. Po opravě omítek a při pohledu na okolí se v nás probudila touha po barevnosti. Přišel zřejmě nejbláznivější nápad toho roku – změna kamufláže na LO. V naprostém utajení před ostatními členy klubu začalo objekt pokrývat čtyřbarevné maskování složené z černých, zelených, okrových a červenohnědých polí. Nátěry se podařilo dokončit včas a tak při příjezdu ostatních na navazující víkendovou brigádu nebyla nouze o protažené obličeje. Během srpna byl zrestaurován ruční ventilátor, provedena cvičná instalace lafety vz. 38 a byla dokončena výdřeva včetně nátěrů. Zářijové setkání bylo věnováno setkání s přáteli a kochání se vykonanou prací. Poslední brigáda v říjnu se nesla ve znamení úklidu a zazimování objektů. Ve srubu byla vyklizena nevyužívaná „klubovna“ ve strojovně, zlikvidovány staré matrace a zbytečnosti nashromážděné za půl roku užívání. Na závěr je dobré dodat, že během roku se jednomu z členů podařilo obohatit svojí (a tím pádem i klubovou) sbírku o těžký kulomet vz. 37, takže od příští sezóny bude na objektech k vidění i něco z výzbroje.

2010

     Díky přízni počasí jsme sezónu (rozuměj práce) zahájili již v dubnu. První brigádu jsme věnovali hlavně kontrole a údržbě objektů po zimě. Při květnové brigádě jsme „vylepšili“ přístup do srubu a místo rozpadajících se schodů jsme postavili dřevěnou lávku. Dalším květnovým počinem byla betonáž soklu pro dieselagregát ve strojovně. V řopíku jsme osadili ruční ventilátor a opravili některá prkna výdřevy. Celá červnová víkendovka byla věnována nákupu, dopravě, třídění a skládání cihel na příčky. Červencová týdenní „velká“ brigáda se nesla ve znamení výstavby prvních cihlových příček. Protože jsme všichni absolventi středních škol a nikdo z nás „neutrpěl“ vzdělání v klasické zedničině, jednalo se o docela odvážný počin. Zvláště při myšlence, že příčky budou „obdivovat“ i návštěvníci srubu a ne jen parta kamarádů. Jako první byla založena 15-ti centimetrová příčka ve skladu munice pro kanón. Protože jsme ještě nekoupili odpovídající dveřní zárubně (pro znalce „futra“), bylo rozhodnuto pro jistou vystavět příčky do výšky 180 centimetrů, abychom se vyhnuli případným opravám překladů. Jako další byla založena 30-ti centimetrová příčka mezi skladem munice pro kulomety v kopuli a ubikací dělostřeleckých pozorovatelů, která byla dokončena do výšky zhruba 60 centimetrů. Bylo až zarážející, jakým způsobem se jednotlivé místnosti začali zmenšovat. Místa, ve kterých jsme dřív bez problémů poskytovali výklad desetičlenné výpravě návštěvníků, bylo najednou problematické projít s pytlem cementu a úplně nemožné projet s kolečkem písku. Díky tomu, že používáme cihly z bouračky (co kus to originál jak rozměrem tak tvarem), se nám podařilo docílit takřka „originálního“ vzhledu příček dochovaných na objektech stavěných Litickou a.s.. Stěny do chodeb jsou víceméně rovné, zatímco stěny do místností připomínají pohraniční pohoří – vysoké kopce střídají hluboké průsmyky. Od této brigády také probíhá pravidelné noční zdění příček, které provádíme v sobotu po večeři zhruba do neděle do jedné hodiny ranní. Vrcholem týdenky byl však nákup dieselagregátu. Sice se nejedná o původní dvouválec Škoda, ale o tříválec 3S110, ale jeden válec navíc je ještě v toleranci. Během červencové víkendovou jsme začali s čištěním dieselagregátu, jeho postupným odstrojováním a přepravou na objekt. V noci se pokračovalo ve zdění příčky u dělostřeleckých pozorovatelů. Srpnová brigáda byla přípravou na Dny opevnění na Trutnovsku. Kromě úklidu se hlavně jednalo o organizaci a plánování rozšířené expozice. A v noci se zdilo u dělostřelců. 11. září jsme se zapojili mezi objekty otevřené v rámci Dne opevnění na Trutnovsku. V rámci toho členové klubu mimořádně rozšířili stávající expozici i do ostatních prostor srubu a doplnili klubové exponáty o předměty ze soukromých sbírek. Samostatnou kapitolou byla expozice kulometů používaných naší armádou v letech 1918 – 1938. Návštěvníci mohli kromě známých i méně známých zbraní vidět i celou řadu unikátního příslušenství a doplňků k nim. Během zářijové brigády jsme se věnovali opravě izolace na zvonových šachtách srubu a na stropní desce LO. Odpoledne jsme prováděli závěrečně přípravy na stěhování dieselagregátu do srubu. A večer se opět zdily příčky. V říjnu proběhla prodloužená brigáda, při které jsme přestěhovali dieselagregát Škoda 3S110 z dočasného místa uložení na objekt. První den byla postavena v objektu dřevěná konstrukce nad schodištěm, která byla následně využita ke spuštění setrvačníku a generátoru do týlového patra. Druhý den byl po menších problémech k objektu dovezen i motor, který byl po 3 a půl hodinovém boji přemístěn ke schodišťové šachtě a poté byl spuštěn do týlového patra. Ve večerních hodinách opět probíhala stavba příček v prostoru místnosti děl. pozorovatelů a kopule. Závěrečná, listopadová brigáda spočívala v zazimování objektů a účasti na Setkání pevnostních muzeí Trutnovska.

     Závěrem je třeba uvést, že členové klubu za rok 2010 odpracovali na objektech v rámci brigád a svého volného času, na více či méně viditelných pracích, celkem 917 hodin a 15 minut.

2011

     Rok jsme započali už v březnu pracemi na rámu agregátu. Rám jsme očistili od nánosů důkladně promaštěných nečistot, obrousili jsme zbytky barvy a rez a následně jsme ho nabarvili základovou barvou. V dubnu jsme odkopávali týlovou stěnu objektu, abychom mohli položit vnější odvodnění objektu. Výkopové práce se však změnili v likvidaci skládky elektroodpadu, kterou si kdysi v původním výkopu někdo zřídil. Během brigády jsme objevili šest obrazovek, dvě televizní skříně a nespočet dalších součástek k televizorům. Během květnové brigády jsme přestěhovali rám dieselagregátu z bojového patra do strojovny. Ve strojovně proběhlo nutné rozšíření betonového základu pro agregát. Betonování proběhlo i v řopíku, kde jsme vyspravili spáry mezi stěnami a výdřevou a opravili poškozené podlahy. Týdenní červencovou brigádu jsme věnovali převážně stavbě repliky zastřešení pravé zvonové šachty. Zastřešení bylo na všech šachtách vybudováno stavební firmou v období mobilizace a mělo za úkol zvýšit bojovou hodnotu objektu, který se v té době nacházel těsně po betonáži, bez jakékoliv plánované výzbroje. Replika zastřešení byla s drobnými úpravami vyrobena podle dochovaných účtovacích plánů. V srpnu jsme prováděli dokončovací práce na zastřešení, jako nátěry a dokončení vstupních dvířek v horní podlážce. Dále jsme podnikli „přátelskou výzvědnou výpravu“ do Roudnice nad Labem, neboť jsme zakoupili reaktivované silnostěnné dveře vz. 37 do řopíku a potřebovali jsme si změřit a nafotit některé detaily, které byly reaktivací na původních dveřích změněny. Tento úkol se nám díky pomoci Martina Rajnyše podařilo splnit a ještě jsme absolvovali výrazně rozšířenou prohlídku muzea lehkého opevnění „U Václava“. Dalším našim počinem byla instalace vybavení a držáků všeho možného do řopíku podle ideového nákresu. Nákres je krásná věc, ale v reálu jsme ho využili jen jako lehkou nápovědu, protože v případě jeho striktního dodržování bychom nebyli schopni otevřít silnostěnné dveře, projít do levé střelecké místnosti, vysouvat a spouštět periskopy a provádět spousty dalších podstatných činností. V září proběhl tradiční Den opevnění na Trutnovsku, během kterého zhlédlo naše celonoční budování expozice „celých“ 5 návštěvníků. Díky nízké návštěvnosti jsme tak měli čas dokončit započaté práce v řopíku. V říjnu proběhla prodloužená brigáda zaměřená na stěhování motoru Škoda strojovny objektu. Jako první byl proveden úklid strojovny. Po úklidu bylo započato stěhováním motoru, které trvalo necelou hodinu, a poté byly do strojovny nastěhovány další části agregátu uložené po zbytku srubu. Poté jsme se rozdělili na dvě části. První skupina se věnovala čištění motoru za pomoci technického benzínu a dalších rozpouštědel. Styl práce v nevětrané strojovně byl totožný jako při likvidaci radioaktivního prachu při havárii v Černobylu. Časový poměr práce/vydýchávání byl 10/20 (v minutách). Druhá skupina se věnovala demontáži pomocné konstrukce nad schodištěm, jejímu přizpůsobení a opětovnému sestavení ve strojovně, kvůli manipulaci s dieselagregátem. V listopadu jsme se sešli hlavně kvůli Setkání pevnostních muzeí Trutnovska. Vzhledem k počasí jsme se věnovali hlavně pracím uvnitř objektu. Pokračovali jsme v rekonstrukčních pracích na motoru a věnovali se i zazimování objektu.

     Za rok 2011 jsme na objektech odpracovali celkem 858 hodin a 30 minut.

 

Autoři fotografií použitých ve fotogalerii jsou uvedeni u jednotlivých snímků. Za jejich laskavé poskytnutí všem děkujeme.

Pěchotní srub T-S 44
Bojové patro
Vchod
SAS
Místnost vch. střílny
Místnost velitele
Místnost telefonisty
Krycí střílna vchodu
Krycí střílna hl. zbr.
Sklad m. pro kul.
Sklad m. pro kanón
Střelecká místnost
Ubikace děl. důst.
Ubikace děl. pozor.
Zvon ZN levý
Kopule KM
Zvon ZP
Zvon ZN pravý
 
Týlové patro
Prostor schodiště
Ubikace mužstva
Ubikace poddůst.
Agregát a filtrovna
Místnost z. telegraf.
Studna
Umývárna
OMS a WC
Sklad m. pro kul.
Sklad osvětl. raket
Sklad PHM
Sklad proviantu
Sklad ruč. granátů
Sklad žen. nářadí
 
 
LO 37 G1/135/A-220z
 
 
Exteriér a okolí objektů
T-S 44
G1/135/A-220zes.